Trick or Treat
Zdroj: www.parade.com
Datum překladu: 27. října 2011
Datum článku: 1. října 2008

Poznámka překladatele
"Trick or Treat" je termín používaný o Halloweenu. Jde o jednu z hlavní halloweenských tradic - žádost (koledu), kterou většinou říkají děti, když chodí dům od domu. Žádají o to, aby jim byla dána koleda (treats) - většinou sladkosti, cookies nebo perníčky, a zároveň hrozí (trick), že ten, kdo odmítne, bude nějak potrestán.

Trick or Treat (Koledu, nebo ti něco provedu)
Jeffery Deaver, 2008

Pro tuhle konkrétní práci si zvolil dnešní noc - Halloween.

Byla to dokonalá ukázka jeho typicky pečlivého plánování.

Normálně by útulné předměstí bylo po setmění prázdné, ale dnes večer budou chodníky plné dětí shánějících sladkosti a dospělých mířících na párty. Kdokoliv na sobě mohl mít masku, aniž by vzbudil podezření.

A teď přijde to nejlepší - jednoduché zvolání "Trick or treat " a obyvatelé domu ochotně otevřou dveře naprosto netušíc, že návštěvník zde není kvůli sladkostem.

Ale kvůli vraždě.

Bezcitný a postavou mohutný Rudy se živil jako profesionální lupič a nájemný zabiják téměř půlku ze svých 40 let. Byl známý pro svou opatrnost a perfekcionalitu; nikdy se nenechal chytit.

Teď ho však šokovalo, když zjistil, že policie našla svědka ochotného proti němu vypovídat v případu nedávné bankovní loupeže, kde byl zabit pokladník. Rudy obvolal pár kontaktů a našel místního zkorumpovaného poldu, Jonnyho Simmse, který mu za 10 000 dolarů prozradil jméno svědka a adresu jeho domu. Toho, ke kterému se Rudy zrovna blížil.

Světla byla rozsvícená a na zápraží zářila svíčka otvory v lucerně vyřezané z dýně. Uvnitř zahlédl pohyb. Tak jo, pomyslel si, ať už to máme za sebou.

Nasadil si na obličej masku, přes hlavu přehodil kapuci a vyrazil kupředu, ruku na pistoli ukryté v kapse.

* * *

V kuchyni zatím Anne Barrowová zdobila perníčky ve tvaru dýně.

Byla oblečená v kostýmu nindžy, pouze bez kukly, protože pekla. Kostým pro ni vybraly její děti, které momentálně chodily se svými kamarády dům od domu a pětatřicetiletá blondýnka Anne byla v myšlenkách s nimi.

Přála si, aby teď mohli být spolu, ale povinnosti měly přednost.

Zazvonil zvonek.

Prošla do předsíně nesouce tác s perníčky a přemýšlela, kdo bude za dveřmi tentokrát.

S úsměvem otevřela.

A vykřikla.

Muž v černé masce a kapuci ji vrazil pistoli do obličeje, zatlačil ji dovnitř a zabouchl za nimi dveře. Tác jí vypadl, kousky porcelánu a perníčky se rozletěly po dlaždicích.

* * *

"Jak se jmenuješ?" vyštěkl Rudy, zatahujíc žaluzie a závěsy.

"Kdo jsi?" zašeptala.

"Jméno!" zavrčel.

"Anne." Její hlas se chvěl.

"Kde je tvůj manžel?" Ve zbytku domu byla tma.

Ze tváře jí číšela hrůza a strachem se schoulila do svého vélkého černého kostýmu. Vydechla: "Je pryč. Co chcete?"

"Kdy se vrátí?"

"Nevím."

Rudy vybuchl: "Odpověz! Z práce odešel v sedm. Vím to. Už by měl být doma." Hrozivě zamával zbraní.

"Musel po práci ještě odvézt nějaké papíry. Bude zpátky o půl deváté."

To bylo jen za nějakých 40 minut. Rudy mohl počkat.

Doširoka rozevřenýma očima ho studovala. "Počkejte! Vy jste ten muž, proti kterému má můj manžel vypovídat!"

"Klid. Nikomu nehodlám ublížit," lhal Rudy s ujišťujícím úsměvem. "Jen mu řeknu, aby zapomněl, co v té bance viděl. Pokud bude souhlasit, všechno bude v pořádku. Teď mě poslouchej, Anne. Chovej se tak, jak by ses chovala normálně. Když se u dveří objeví děti, dej jim nějaké sladkosti, usměj se, pochval jim kostýmy. Pak se jich zbav."

"Nemám žádné sladkosti. Dávám jim perníčky. Je to tradice." Zalkla se a začala opět bojovat se slzami.

"Cokoliv. Prostě se dej do toho. A ukliď ten nepořádek." Kývl směrem k podlaze.

Anne okamžitě provedla, o co ji žádal a rychle se vrátila do kuchyně, kde dokončila zdobení další várky perníků. Třásly se jí ruce a její tvář byla skoro tak bílá, jako cukrová poleva.

"Rychleji," přikázal jí Rudy.

Zrovna v tu chvíli zazvonil zvonek. "Trick or treat ," ozval se dívči hlas.

Anne naskládala perníčky na nový tác. Přinutila se k úsměvu a rozešla se směrem ke dveřím.

Už byla skoro u nich, když Rudy řekl: "Hej, Anne, zastav." Šklebil se. Došel k ní, sebral horní perníček a otočil.

Zpráva z cukrové polevy říkala: "384 Elm - volejte policii!"

Anne svěsila ramena.

"Pěkný pokus." Zkontroloval ostatní perníky. Na žádném už vzkaz nebyl. "Pokračuj."

Poté, co se zbavila koledníků, ji posunky naznačil, ať si sedne na židli a sám se usadil poblíž. Pak Rudy pomalu snědl perníček s prosbou o pomoc.

Byl opravdu skvělý.

* * *

Rudy a Anne seděli beze slova v obývacím pokoji a tikot velkých kyvadlových hodin zněl, jako když člověk natahuje závěr pistole. Bylo právě deset minut do půl deváté.

Nakonec řekla přiškrceným hlasem: "Vypadáte chytře. Proč okrádáte lidi?"

"Proč děláte perníčky?"

Pokrčila rameny. "Nevím. Mám to ráda. Jsem v tom dobrá."

Rudy se musel usmát. "Přesně tak to je se mnou."

Vypadala šokovaně. "Jak to můžete říct? Mluvíte o tom jako by to byl normální koníček nebo práce. Ale při té bankovní loupeži, kterou viděl můj manžel - vždyť byl zavražděn pokladník!"

"Nebyla to moje chyba."

"Nebyla to vaše chyba? Chcete říct, že ho zastřelil někdo z vašich parťáků?"

Rudy se cítil uražený. "Byl jsem tam sám. Nikdy nepoužívám partnery. Chcí říct, že to nebyla moje chyba, protože se pokoušel spustil alarm. Řekl jsem mu, ať to nedělá."

"Takže to z toho dělá jeho chybu?"

"Jo. Neudělal to, co měl. Měl jsem právo ho zabít."

"Jste odporný."

"Ne, jsem profesionál," opáčil Rudy.

Opět ztichli. Poté, jen těsně po půl deváté, uslyšeli, jak se otevírají dveře od garáže.

Při tomto zvuku začala Anne naříkat.

"Jdi do kuchyně," řekl jí Rudy.

Zdráhavě to udělala. Rudy ji následoval a zastavil se uprostřed mísnosti tak, aby mohl zamířit jak na Anne, tak na dveře do garáže, ze kterých vyjde její manžel. Zatím měl pistoli za opaskem, aby nezpanikařila, ale ve chvíli, kdy její muž vkročí dovnitř, tasí a zabije je oba.

Klíč zarachotil v zámku.

Rudy se zhluboka nadechl.

Deset sekund a všechny moje problémy skončí...

Ale pak - nic.

Dveře se neotevřely. Z garáže bylo slyšet pouze ticho.

Zamračil se. "Co-?"

Za jeho zády se ozval drsný hlas: "Richarde Rudoplhe, toto je policie! Ruce za hlavu. Okamžitě!"

Při pohledu zpátky zalapal po dechu.

Tři policisté v neprůstřelných vestách na něj mířili svými pistolemi.

"Udělej to, Rudy!" vyštěkla Anne.

Letmo na ni pohlédl.

Také odněkud vytáhla pistoli (nejspíše ji měla schovanou pod svým nindža kostýmem, odhadoval Rudy) a teď mu mířila na hrudník. Její studené oči říkaly, že pokud neudělá to, co je mu řečeno, zastřelí ho stejně lehce, jako zdobí polevou perníky.

* * *

Obklopen půl tuctem detektivů a uniformovaných policistů, Rudy seděl s želízky na rukou na kuchyňské židli a zíral na jejich velitele. Byl jím hubený detektiv ve středním věku jménem Jonny Simms.

"Ahoj, Rudy," řekl mile policista.

"Napálil jste mě," zavrčel zabiják. "Jen jste předstíral, že jste zkorumpovaný. Žádný svědek nebyl, že?"

"Ne," řekl Jonny. "Pouze jsme vypustili do ulic hlášku, že byl. Chytl ses na to."

"A tenhle dům?"

"Vypůjčený od detektiva ve výslužbě a jeho ženy. Jsou na Floridě. Strávili jsme celý den tím, že jsme ho prošpikovali videokamerama. Naši technici odvedli skvělou práci. Vůbec ničeho sis nevšiml."

Jak se dále dozvěděl, Anne byla taky policista, Jonnyho partnerka. Detektivka Anne Barrowová. Jejím úkolem bylo ho přimět k příznání (které se nahrávalo), že vyloupil banku a zabil pokladníka.

Což jsem s radostí udělal, jak si Rudy kysele připomněl.

Zakroutil hlavou: "Ale co ten perníček s žádostí o pomoc? Proč jsi udělala tohle?"

Anne pokrčila rameny. "Musela jsem se ujistit, že mě nebudeš podezřívat z toho, že bych mohla být policajt. Chtěla jsem, aby sis myslel, že jsem opravdu vyděšená."

Rudy odsekl: "Dobrá, dostali jste mě... Ale vy lidi jste úplně šílení! Pomyslete na všechny ty děti, které jste dneska v noci ohrozili. Mohl jsem klidně začít střílet."

Jonny se zamračil. "To bychom nikdy nedopustili. Celý blok je uzavřený od chvíle, co jsi přišel."

"A co ty děti u dveří!" vyrazil ze sebe Rudy. "Slyšel jsem je."

"No, to jsem byla já," řekla mladě vypadající policistka. Její hlas zněl jako hlas teenagera. "Byla jsem tu snad pětkrát v různých kostýmech - to pro případ, že by ses díval. Mimiochodem, vyborné perníčky, detektivko. Snědla jsem je všechny."

Anne se podívala na Rudyho a rozesmála se.

"Co je tady tak vtipného?" zamručel.

"Jen, že je opravdu vtipné, že sis útok naplánoval na dnešní noc."

"Jo, a proč?"

"Máme Helloween, ne? A vypadá to, že nám naše koledování opravdu vyšlo. Narozdíl od tvého. " Otočila se k uniformovaným policistům. "Tak jo, odvezte ho."

Překlad: Inferno